Celá naše škola se zapojila do oslav stého výročí založení Československa a při této příležitosti navštívili naši prvňáčci Masarykovo muzeum v Hodoníně. Čekala je stálá expozice, ale také tvořivé dílny, které pro děti muzeum připravilo. Děti si prošly Masarykovým životem od dětství přes studia, rodinný život až po úmrtí v roce 1937. Prohlédly si předměty vztahující se k Masarykovi, jako je např. kovadlina z kovárny, kde se jako mladý učil kovářem, či jeho jezdecký oděv. Zvlášť zajímavý byl Masarykův projev a krátký film, kde děti zaujal jeho hlas i to, jak se tehdy žilo.

V závěru se dětem dostalo pochvaly od paní průvodkyně za jejich znalosti.
Děti nejen že věděly, kdy Československo vzniklo a kdy se náš prezident narodil, ale znaly i jeho oblíbenou písničku a to, jak se jmenoval jeho milovaný kůň. Vy to víte? No přece … Hektor.

Prvňáčci z 1.A, 1,B, 1.C

U příležitosti stoletého výročí založení Československa se žáci na prvním i druhém stupni v uplynulých dnech dozvěděli napříč všemi předměty vše podstatné z bohaté historie našeho státu. Sto let zmapovali nejen z pohledu uměleckého, sportovního, vědeckého, ale dokonce i módního, nebo gastronomického. Svými krásnými výrobky, nástěnnými obrazy, mapami a časovými přímkami vyzdobili společně chodby naší školy a zjištěné poznatky tak sdíleli i mezi ostatní žáky školy.

Slavnostním aktem - vysazením našeho národního stromu - se celý projektový týden uzavřel. Po státní hymně a projevu paní zástupkyně Kurzové byl vysazen strom, který nám navždy bude připomínat letošní významné jubileum. Žáci si s učiteli společně zazpívali píseň "Ach synku, synku" a nejedno oko se pod dojemností okamžiku v tu chvíli zalesklo... Setkání na školním dvoře žáci zakončili zpěvem písně "Za sto let", kterou naši populární zpěváci přichystali speciálně k letošnímu výročí. Díky fotografiím můžete trochu slavnostní atmosféry, která nás všechny jistě bude provázet celý tento víkend, nasát i vy.

Závěrem bych rád poděkoval všem pedagogům i žákům, kteří se větší či menší měrou do projektového týdne zapojili, za nadšení, ochotu a volný čas, který přípravě věnovali!

M. Fiala

Dnes je pátek, pro většinu případů další školní den, my jsme však dnes i s naším p. uč. třídním zažili, co to jsou závody na dračích lodích.

Po příchodu na přístaviště U Jezu, kde se akce konala, jsme chvíli museli čekat, po hodině jsme však již šli na věc a kapitán Radim Slabý spustil: „Tož tak si stůpněte a já vás rozesadím.“

V prvních dvou jízdách proti nám stojí silný Rohatec. Ticho a napětí před startem zavládá a nakonec po velice těsném rozdílu časů prohráváme. Ve třetím a posledním závodě sice nedorážíme do cíle poslední, i tak se ale umisťujeme na spodku tabulky.

I přes neúspěch a neobhájení prvního místa z minulého roku si myslím, že to bylo povedené odpoledne, které zakončili Mira s Petrem svou otázkou: „Pane učiteli, můžeme si skočit do téj vody?“

Pořadatelům děkujeme za zorganizování akce a u další hodiny slohu na počtenou.

Slohová práce, vypravování, Kryštof Škodák.

Žáci čtvrtých ročníků naší školy se letos stanou podnikateli. Zúčastníme se nového projektu na rozvoj finanční gramotnosti s názvem Abeceda peněz. Děti si zvolí ředitele a název podniku, vymyslí a zrealizují vlastní podnikatelský plán a před Vánocemi budou své produkty prodávat v budově České spořitelny.
Třída IV.B získané prostředky investuje do školy v přírodě.

 


Tak, jak je tomu dobrým zvykem, i tento rok během měsíce září žáci 6. třídy ZŠ Vančurova vyrazili na adaptační pobyt. Ve školním roce 2018/2019 se adaptační pobyt nesl v novém duchu a dostal zcela nový kabát. Na děti čekal dvoudenní akční program.
První den děti vyrazily, jako správní dobrodruhové, do přírody, konkrétně do areálu Paintballového hřiště Pánov. Na Pánově je čekal bohatý program plný týmových her. Přecházeli jsme zamořeným územím, zápolili s dračím prstenem, vyzkoušeli si střelbu paintballovou pistolí na terč a naučili jsme se dívat na svět shora (tak trochu jinak), díky chůdám. Poté již vypukla nefalšovaná soutěž o to, kdo přežije. Dva týmy, čtyři soutěžní kola, jeden vítěz. To vše a mnohem víc v Paintballe junior. Nadšení, soutěživost a zápas byly cítit ve vzduchu, a s tím také děti odjížděly domů, kde plni dojmu uléhaly do svých peřin.

V úterý 18. 9.absolvovali žáci IV.B praktickou část dopravní výchovy na dopravním hřišti naší školy. Vyzkoušeli si, jak zvládat dopravní situace podle pravidel silničního provozu. Děti, které zvládly projet dopravní hřiště bezchybně podle pravidel, získaly malou odměnu.

 


Nasbírali jsme 59,5 tuny papíru, tj. o 4 tuny více než loni.

Toto opakované blbnutí se nám často zdá nepohodlné, zbytečné a dětinské, žáci vyšších ročníků se nad ně většinou cítí povzneseni. Nicméně podle FAQ webu www.ekoporadny.cz jsme tak ušetřili asi 1000 vzrostlých stromů. Jeden vzrostlý strom podle tohoto zdroje uvolní za den až 7000 litrů kyslíku, který pokryje denní spotřebu 50 lidí. „Naše” stromy tedy vyrobí kyslík pro 50 000 lidí na 1 den, neboli pro 137 lidí na celý rok. 

Vydělali jsme si 67 237 Kč.

Nejvíce papíru přinesli:

V Kněždubu se naši malí žáčci blíže seznámili s dřívějším způsobem života lidí na vesnici. Mnozí poprvé viděli zajímavé prostory tehdejšího stavení, historické předměty, ale také živá domácí zvířátka. Na vlastní kůži si vyzkoušeli načerpat vodu ze studny, prát prádlo na valše, nosit seno dobytku, ale také si zahráli zajímavé hry, dozvěděli se informace o domácích zvířatech a mohli se i vydovádět v hracím koutku. Domů se vraceli se zajímavými zážitky.

 

 

18. května jsme se společně se 4.A vydali na výlet na Slovanské hradiště do Mikulčic, kde probíhala soutěžní hra O Mojmírův poklad.
Kromě prohlídky expozice jsme si zastříleli z luku a zahráli hru Drvenik.

Ve čtvrtek 19. dubna 2018 odpoledne jsme zjistili, že se u nás náhle objevilo velké množství zahraničních žáků. Někteří na sobě měli ponča, jiní snad vyskočili z nějaké kovbojky, objevila se judistická kimona. Děvčata si oblíbila drdoly, do nichž si vetkla tyčinky. Doplnila to zavinovacím oblečkem, většinou používaným spíše na přelomu dne a noci. Některým žákům dokonce narostly kníry, což nás také velmi znepokojilo.
Brzy jsme zjistili, že obavy jsou bezpředmětné. To se jen děti z 1. stupně vydaly na Cestu kolem světa. Škola se zaplnila rodiči, kteří byli zvědaví, co si jejich děti připravily. Stejně už jistě doma nějakou dobu asistovali při všech přípravách, pekli vdolečky a hledali vějíře, župany a jiné nezbytnosti, takže byli přivítáni s velkou radostí. Každá třída představovala jeden stát a po vstupu na jeho území se příchozí ocitli ve zcela jiném světě. Odehrávala se zde taneční a bojová vystoupení, mohli jsme chutnat ukázky pokrmů, v kvízu se dalo zjistit, co už z opotřebované hlavy odnesl čas. V některých státech se návštěvníci mohli přiučit základům jazyka.
Škola se zároveň stala výstavkou žákovských prací zaměřených na jednotlivé země. Chtě nechtě jsme museli smeknout před výtvarnou kreativitou Angličanů, Egypťanů, Izraelců, Mexičanů. Nejmladší děti se zabývaly naší zemí a podařilo se jim projevit, že si k ní budují pozitivní vztah. Například si úspěšně představily přední osobnosti našich dějin.