Historie


 
Tak to tehdy vypadalo. Konečně máme svou školu.
Historie naší školy se začala psát v srpnu 1975, kdy byla zahájena výstavba budovy. Vyučování bylo zahájeno 1. září 1977. Jak bylo v  té době běžné, za dokončenou se považovala budova, která by dnes byla označena rozestavěnou. Členy prvního učitelského sboru čekal tvrdý začátek. Do školy nastoupili již začátkem srpna. Společně s rodiči budoucích žáků se podíleli na dokončovacích pracích. Všichni společně zde odpracovali více než 5 000 brigádnických hodin. Atmosféru tehdejší doby už nám přibližují pečlivě uchovávané fotografie.
Do užívání bylo tehdy předáno 19 kmenových tříd, do nichž nastoupilo 551 žáků. Školní jídelna s kuchyní, odborné učebny, školní družiny a tělocvičny byly uváděny do provozu postupně v průběhu celého školního roku 1977/78.
Z původních 19 kmenových tříd se škola postupně rozrostla až na dnešních 28. Zvyšování počtu tříd padla za oběť většina odborných učeben a pracoven školní družiny. V jednom případě vznikla třída dokonce probouráním příčky mezi kabinety.
Konečně v roce 1996 schválily městské orgány tolik potřebnou rekonstrukci školy, jejímž cílem bylo zajistit dostatečné prostory pro výuku i volný čas dětí.
V první etapě byly vybudovány školní družiny pro 210 dětí a dva kluby s vybavením, mj. i pro keramický kroužek. V rámci druhé etapy, která byla ukončena v roce 1997, vznikly nové třídy a odborné učebny. Dvacáté výročí svého trvání oslavila už ZŠ Vančurova v nové podobě.
První učitelský sbor!
Škola však není tvořena jen vybavením, ale především lidni - žáky, učiteli, provozními pracovníky, rodiči. Každý z nich zde v průběhu let zanechal kus své osobnosti.
Život už je takový, že lidé s nostalgií hledí na fotografie ukazující kus jejich mládí, zatímco jejich děti s lehkým despektem žasnou, jak „divné” to tehdy bylo. Zavzpomínejte si tedy nad našimi obrázky.
učitelský sbor 1984/85 učitelský sbor 1993/94 Jsem první! Opatrnosti není <br />nikdy dost! A to ještě nejsou hody.
učitelský sbor 1984/85 učitelský sbor 1993/94 Jsem první! Opatrnosti není nikdy dost. A to ještě nejsou hody.

 
Zvládneme to! Vzácní hosté z Japonska. Zlaté české ručičky. Ale nám to sluší! Malí slavíčci.
Zvládneme to! Vzácní hosté z Japonska. Zlaté české ručičky. Ale nám to sluší!. Malí slavíčci.

 
I učitelky mají radost z vitězství. Na nejvyšším stupni. Keď si ja piesničku zazpívám. Pozdravy do země vycházejícího slunce.
I učitelky mají
radost z vitězství.
Na nejvyšším stupni. Keď si ja piesničku
zazpívám.
Pozdravy do země vychá-
zejícího slunce.
 

 
  Nahoru